PASIVNÍ DOMY

PASIVNÍ DOMY

PASIVNÍ DOMY


 TÉMA: PASIVNÍ DOMY

  Pasivní domy jsou vnímány jako současný standard pro výstavbu domů s co nejnižší spotřebou energií. A nejde jen o normovaný standard bydlení daleké budoucnosti. Moderní pasivní domy jsou tu pro nás a s námi už tady a teď.    

HISTORIE A VÝVOJ PASIVNÍHO DOMU  

Jeden z úplně prvních pasivních domů byl postaven už v roce 1990 v německém Darmstadtu. Pasivní dům, z německého Passivhaus, u nás používán i termín energeticky pasivní dům (česká zkratka PD), je stavba, která splňuje přísná kritéria energetických úspor při provozu domu.  

Samotná koncepce pasivního domu není architektonický styl nebo stavební systém, ale dílčí kapitola při navrhování a projektování novostaveb nebo rekonstrukcích. Méně přísná kritéria úspor energií na provoz, která předcházela samotnému standardu pasivního domu, platí pro nízkoenergetický dům. Další, technologiemi zdokonalenou variantou pasivního domu je energeticky nulový dům, který své energetické potřeby plně čerpá z místních zdrojů. Pak tu je výstavba s koncepcí solárních domů, navrhovaných s velkými zásobníky tepla (voda, kámen, zdivo), které akumulují teplo ze slunce skrze vodu nebo vzduch. Zde už není takový důraz na tepelnou ochranu budovy a vhodné větrání.  

CO PŘESNĚ ZNAMENÁ PASIVNÍ DŮM

  Když se řekne pasivní dům, mnozí nemají úplně jasnou představu, o co se konkrétně jedná. Víme o nějakém „chytrém a úsporném domě“, jehož pořizovací cena může být o něco vyšší, než investice do „běžné stavby“, ale z dlouhodobějšího hlediska je jednoznačně návratná.  

Pasivní dům je kvalitní stavba, ve které se konstantně udržuje pohodlná teplota, vzduch s nízkým znečištěním emisemi oxidu uhličitého, nižší prašnost a lepší akustika. Pasivní dům umí velmi efektivně využívat tepelnou energii svých obyvatel, spotřebičů a slunce. Stavba je vždy koncipována tak, aby spořila energii a finance na provoz. Stěžejními prvky k tomuto zajištění jsou velmi kvalitní zateplení, vyřešené tepelné mosty, větrání s rekuperací tepla a účinné ekologické zdroje energie. Důležitý je tak již samotný návrh domu, který pracuje s vlastnostmi pozemku a možnostmi jejich využití - vhodná orientace k světovým stranám, přirozené zastínění, atd.   Běžně je spotřeba energie v budovách dána především chováním jejich uživatelů.

Pasivní dům toto energeticky příznivé chování přebírá za své obyvatele. Nemá, a ani nepotřebuje, nezdravou klimatizaci, vystačí si s důmyslným kvalitním větracím systémem. A protože je k dispozici celoročně příjemný vzduch, jedná se zároveň i o bydlení zdravé. Úspora za energie jde tedy i ruku v ruce se zdravím jejich obyvatelů.  

 

PASIVNÍ DŮM V ČÍSLECH  

Teplo, které běžně dům spotřebuje při vytápění, se udává v kilowatthodinách na metr čtvereční vytápěné plochy. U pasivního domu se tato hodnota pohybuje pod 15 kWh/m2, zatímco u běžného domu je to zhruba 80 až 140 kWh/m2. Rozdíl 65 až 125 kWh/m2 znamená až 90 % finanční úsporu na energiích ročně.

  Náklady na vytápění jsou tak extrémně nízké a ročně se pohybují mezi 2 000 až 5 000 Kč, v závislosti na velikosti vytápěné plochy a konkrétních tepelných ztrátách. Teplo, které pasivní dům ročně spotřebuje k zajištění tepelné pohody, je natolik malé, že zde není třeba instalovat žádnou otopnou soustavu. Hlavním důvodem malých tepelných ztrát je velmi kvalitní zateplení a precizní řešení okenních či dveřní otvorů. I zde totiž musí nárok na prostup tepla splňovat náročně požadavky, tedy být nižší než 0,85 W/(m2K).  

  Pasivní dům musí splňovat dle uznávaných standardů následující kritéria: 

·         roční potřeba tepla na vytápění: potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m² obytné plochy stavby za rok (EA < 15 kWh/(m².a))

·         roční potřeba primární energie: primární energetická potřeba všech energií (efektivita zdrojů při přeměně na teplo, elektřinu) bez rozdílu účelu < 120 kWh na m² obytné plochy stavby za rok (PEA < 120 kWh/(m².a))

·         neprůvzdušnost budovy: při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa než okolní atmosféry může dojít k infiltraci maximálně 60 % objemu vzduchu celé budovy za 1 hodinu (n50 < 0,6 / hod). U mnohopodlažních budov (panelové domy) se doporučuje až n50 < 0,2 / hod.

·         topný příkon: při nejnižší teplotě v exteriéru: Pvytápění, max = 10 W/m²